Audience u císaře Karla I.

Karel I.

Blahoslavený Karel I. Rakouský – císař a poslední český král

Habsburský arcivévoda Karel František Josef, od roku 1916 český a uherský král a rakouský císař, přibyl do Brandýsa n. L. (tehdy Brandejsa) roku 1908. Bylo mu  dvacet jedna let, měl za sebou dva roky studia na Karlo-Ferdinandově universitě v Praze a do Brandejsa a Staré Boleslavi byl povolán jako nadporučík dragounského regimentu č.7 vévody Lotrinského.

Přestěhoval se z Hradčan na  zámek v Brandejse, kde mu bylo dispozici apartmá, neboť jeho vzdálený strýc, arcivévoda Ludvík Salvátor, tou dobou pobýval na Mallorce nebo na své jachtě při cestách po středomoří.

V kronikách, ve filmu, na fotografiích i v paměti místních občanů zůstaly uchovány vzpomínky na jeho  pobyt, který vyvrcholil v listopadu 1911, kdy se arcivévoda Karel po svatbě vrátil do Brandýsa v doprovodu své novomanželky Zity Bourbonsko – Parmské. Třicet tisíc lidí v čele s místodržitelem království českého hrabětem Thunem se tehdy v Brandýse sešlo a jejich příjezd se stal událostí sezóny. Vysoký pár vedl v Brandýse, spokojený a zcela obyčejný život.

Ve městě i v okolních obcích byl arcivévoda Karel velmi oblíben – účastnil se  společenského života, mluvil dobře česky a rád se stýkal s místními občany, pomáhal, když bylo třeba

Doba jeho pobytu byla dobou rozvoje města. Do Brandejsa se vrátil úřad okresu, k hospodářské stabilitě přispíval rozvoj zdejší vojenské posádky a roku 1913 bylo založeno reálné gymnázium s českou vyučovací řečí, které neslo Karlovo jméno.

Karlův pluk byl ale z jara 1912 převelen do posádky Kolomyje v Haliči. Do Brandýsa se tehdy po desetiletích pobytu v Haliči zpátky nastěhoval dragounský regiment č.14. Arcivévodští manželé Karel i Zita se však do Brandýsa každoročně vraceli, na dovolené i k oficiálním návštěvám. V roce 1913 poslal arcivévoda Karel z Vídně muzeu do Brandýsa svoji jezdeckou šavli, které v Brandýse při své službě celá léta užíval, jak se v  darovacím dekretu praví, na památku. Na památku několika šťastných měsíců, které osud dopřál císařskému páru v tomto městě prožít. Není tedy divu, že Karel v roce 1917, již jako císař, brandýský zámek zakoupil do osobního vlastnictví.

Ačkoli se Karel I. od svého nástupu na trůn středoevropské monarchie v listopadu 1916 za cenu vlastních obětí těžce potýkal s nepřízní doby, s hrůzami války na frontách a s bídou národů monarchie v zázemí, nebylo mu dopřáno včas a rychle vyvést zemi z války. Jeho snahy uzavřít mír narazily na odpor německého spojence a poté i snahy o uzavření separátního míru se zeměmi Dohody byly prozrazeny a nacionalisty využity k útokům na jeho osobu. Po dvou letech marného úsilí přesvědčit válčící strany o nutnosti uzavřít okamžitý a bezpodmínečný mír, po letech naplněných upřímnou snahou zmírnit utrpení svých národů, byla monarchie zlikvidována a císař Karel I. byl vyhnán ze své vlasti. Z exilu ještě bránil připojení zbývající, německy mluvící části Rakouska k Německu, a dvakrát uposlechl výzvy, aby svým návratem na uherský trůn zabránil občanské tragedii v zemi, kde byl legitimním panovníkem. Neuspěl a Evropa již šla nezadržitelně vstříc svému příštímu osudu, ničivému sevření dvou totalit, před jejichž nebezpečím Karel s velkou prozíravostí varoval. Vyčerpaný a bez prostředků završil svou oběť povolání státníka a politika, které chápal v nejlepším a úplném slova smyslu jako službu svým národům. Zemřel předčasně, v nedožitých pětatřiceti letech 1. dubna 1922 v kruhu své nejbližší rodiny na ostrově Madeira. Císařovna Zita pak sama zabezpečila výchovu a vzdělání jejich osmi dětem a do konce svého dlouhého života vzpomínala na pobyt v Brandýse jako na jedinou dobu společného štěstí.

V roce 2004, po padesáti letech přísného zkoumání, prohlásil papež Jan Pavel II. Karla Habsburského blahoslaveným. Poslední český král Karel, dědic krve Přemyslovců, Lucemburků a Jagellonců, se tak vedle svatého Václava stal druhým českým panovníkem, který vstoupil do pantheonu českých světců. Jsou spojeni nejen krví, ale také podobností osudu a příslušností k tomuto místu uprostřed české země.

Po dlouhých desetiletích odloučení, ale se živou vzpomínkou jezdívá do Brandýsa, na místa srdcím svých rodičů nejbližší, také prvorozený syn blahoslaveného císaře, Dr. Otto von Habsburg. Je od roku 2008 čestným občanem města Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi a rád se vrací potvrdit staré přátelské svazky.

PhDr. Milan Novák